Příběhy uzdravení dětí- také máte doma dys....?

Když jsem začátkem sedmdesátých let začala učit, byly děti s poruchami učení těžkým oříškem, se kterým jsme nebyli jako kantoři během studia blíže obeznámeni. V současnosti naštěstí našla moderní věda pro takové případy charakteristiku, kterou známe jako poruchu čtení (dyslexie), poruchu psaní (dysgrafie), poruchu schopnosti operovat s číselnými symboly (dyskalkulie), poruchu pravopisu (dysortografie), poruchu kreslení (dyspinxie) a poruchu hudebních schopností (dysmúzie). Z pohledu moderní psychologie a pedagogiky jde o jev, jež nemá zvratná řešení a je třeba těmto dětem pouze poskytnout speciální přístup s různými omezeními a úlevami v učení. Z pohledu Sofioterapie jde však o záležitost, jež má svou specifickou příčinu, odstranitelnou stejně jako kteroukoliv jinou ne-moc. Ve své praxi sofioterapeutky jsem takových případů řešila více a vždy souvisely s životní situací rodičů, jež se zrcadlila na jejich dětech...

Dyslexie

Přicházejí rodiče Jirky, který má být zařazen do dyslektické třídy v jiné obci, neboť jeho porucha čtení se stále prohlubuje, chlapec je ve stresu, trpí i nočním pomočováním. Vedeme dlouhý rozhovor a odhaluji, že se stále potýkají s nějakými problémy. Odmítají si přiznat, že jsou konfliktní, vždyť ten svět je taková "džungle", všude "binec", všechno je špatně a všichni jsou stádo hlupáků. " Jeho učitelka je ubohá, neschopná a primitivní a ten náš Jiříček ji má ještě k tomu rád. Chudák malý ". Opravdu "chudák" mezi dvěma protiklady - rodiče a učitelka. Další rozpory v názorech jsou mezi rodiči. Chlapec je jako hromosvod mezi nimi. Další příčiny jsou určeny testováním. Ty jsou zásadní, procentuálně nejsilnější. Podvědomě hlásí Jiří strach o život. Rodiče nechápou, ale po časovém určení příčiny nakonec přesně popisují podrobnosti.

První stresující zážitek je nevhodné chování rodičů končící pádem matky ze schodů a obrovským úlekem, jak to odnese dítě v bříšku - bylo to v 8. měsíci těhotenství. Druhý stresující zážitek byl v roce a půl, opakoval se celé 4 týdny, téměř denně strach o život. Rodiče po dlouhém rozhovoru objevují, co je tím stresem. Matka byla 4 týdny v lázních a otec neuměl Jiřího uspat, a tak ho měl v křesle na klíně a díval se s ním na oblíbené zprávy a detektivky v televizi každý den až do půlnoci. Poté spícího Jiřího zanesl do postýlky. Tento druhý stres, tj. strach při filmech, se spolu s dalšími nevhodnými konfliktními situacemi zároveň stal příčinou nočního pomočování. Oba rodiče potvrdili, že se to objevuje hlavně v pátek a sobotu, kdy má povoleno dívat se na filmy. " Nebo když venku prší, tak co má dělat? Kouká celý den do bedny a pak se mu v noci asi něco blbého zdá a počůrá se". Obecná symbolika dyslexie odpovídá obrazu života rodičů a okolí dítěte. Dyslexie se projevuje tak, že dítě čte písmena, spojuje z nich slabiky, později slova a celé věty, ale porucha je v tom, že nechápe celkový smysl a obsah přečteného textu. Je to tzv. zrcadlo pro rodiče - znají a mají vědomosti v jednotlivostech v životě ( písmena), umí je i spojit a aplikovat v praxi (slabiky), žijí podle toho, co se naučili, co " dogmaticky" přijali a osvojili si. Podle toho, jak se to "dělá", jak je to "normální", "obvyklé" a "přece to tak dělají všichni". Nechápou, ale význam, obsah svého jednání a konání a dítě jim to takto ukazuje (zrcadlí).

Řešení u tohoto případu, bylo zdlouhavější. Rodiče oponovali úplně stejně jako většina rodičů dyslektiků. "Však všichni se dívají na televizi, všichni se doma občas hádají, všichni nadávají na všechno kolem, atd." Nakonec byli rodiče velmi přístupní a společně přehodnocovali zážitky z minulosti. Bylo to mnoho slz, usmiřování se s podvědomím Jiříčka, odpuštění sami sobě a nakonec rozhovory s Jiřím adekvátně uzpůsobené jeho chápání a věku. Jirka cvičil speciální cviky na odblokování a urovnání energie v meridiánech. Následovalo ještě několik krátkých konzultací.

Dyslexie mizela rychle, pomočování vyžadovalo změnit i režim sledování televize, počítačových her s motivem zabíjení. Po prvních třech dnech konzultací a terapií se vraceli večer autem domů, cestou se stavili na náměstí občerstvit se a projít. Jiřík odměnil rodiče okamžitě za jejich snahu.
Matka mi plačíc telefonovala, že její syn poprvé v životě přečetl ve výkladní skříni titul dětské knihy a rozuměl mu!!! Křičel radostí, že ji chce, ať mu ji maminka koupí, že ji bude číst a opravdu ji přečetl a začal rozumět textu. Tento chlapec ještě několikrát zvedl telefon a sám se mě ptal: " Co není dobře? Dnes v noci jsem se zase ... no však víte". Vždy jsme probírali zážitky z minulého dne, počítačové hry, filmy, zprávy v TV a většinou na to přišel sám. Později už volal nebo posílal SMS jen ke svátku. V současné době je úplně v pořádku. Má mimořádný vztah k dětem, je sportovním trenérem malých dětí. Motivem jeho záliby je nabídnout jim jiné aktivity než počítačové hry a moderní pohádky.

Dyskalkulie

V mé pracovně sedí maminka s 11-ti letou dcerou a stěžuje si na nepochopitelnou změnu. Její mimořádně nadaná dcera měla vždy samé jedničky, nebyl sebemenší problém a nyní se stále zhoršuje v matematice. " Ale to přece není normální, pletou se jí čísla, čím více se učí tím je to horší, trvá to už druhý rok a učitelka nám tvrdí, že má dyskalkulii. Co je to za učitelku? Je to od té doby, co jsme se přestěhovaly po rozvodu. A když holka bude mít špatné známky z matematiky, co vystuduje? Pak si ani nevydělá a bude blbá jak její otec a bude třít bídu jako on". Žena vypráví o konfliktech s manželem. "Měla jsem si to hned spočítat, když je tak neschopný a neumí vydělat ani si to propočítat, abychom měli vyšší standard... Byla to chyba, že jsem mu to nespočítala hned, byl pro mne jen přítěž, zbytečně jsem s ním ztratila tolik let. Však já jsem mu to teď nandala. Už to má spočítané! U soudu mu dali!!" Dívenka tiše říká, když je matka na toaletě, : " Tatínek je ale moc hodný i když nemá moc peněz a má mě moc rád, ale neříkejte to mamince, že jsem Vám to řekla."
S maminkou jsem se snažila najít řešení, ale marně. Dívenka ještě dlouho bojovala s matematikou, její známky se ale náhle změnily, když se vědomě názorově oddělila od matky. Použila různé terapeutické metody. S pomocí vlídné učitelky - terapeutky, se učila nejen matematiku, ale změnit i hodnotový žebříček ve svém životě.

Ostatní tzv. vývojové poruchy učení "dys..." mají podobnou charakteristiku jako v předešlých příbězích. Děti vnímají z okolí nespokojenost, neklid, napětí, konflikty. Často jejich rodiče obhajují svou pravdu, své naučené, zkreslené videní skutečnosti a chyby nevidí u sebe, ale pouze v partnerovi a okolí. Další příběhy vývojových poruch učení naleznete v některém dalším čísle tohoto časopisu.

Sofioterapie chápe všechny abnormality či dysfunkce jako důsledky nesprávného chápání, vnímání či prožívání a hledá jejich pravé příčiny, které jsou vždy při dobré vůli odstranitelné. Záleží tedy jen na nás, rodičích, zda chceme přijmout zodpovědnost a učit se číst, psát a počítat dle skryté moudrosti našich dětí...