Příběhy uzdravení dětí- vyrážky, ekzémy nebo lupenka

Kůže je náš největší tělesný orgán, dýchá, zprostředkovává nám pocit doteku, pomáhá nám vnímat okolní prostředí a vytváří přirozenou ochranu před vnějšími vlivy - především fyzickými. Nadneseně řečeno, kůže slouží jako filtr nebo ji můžeme chápat jako kontrolku - červená barva vyrážek či jiných kožních afekcí nám okamžitě signalizuje STOP! POZOR! Naše nitro cítí negaci z okolního prostředí a nebylo schopno rozpor či konflikt s okolím vyloučit, tzn. vyhodnotit a přetransformovat. Nejsme-li schopni tohoto zpracování, stává se kůže bolestnou hranicí mezi vnitřním světem a vnějším prostředím. Je to vlastně konflikt mezi naším vnitřním přáním a vnějším plněním těchto přání.

Nejčastějším konfliktem, který se stává zdrojem tohoto rozporu je neuspokojená potřeba pozornosti a lásky pocitově vnímané z okolí, také potřeba vlastní potřebnosti a užitečnosti pro okolí, které nám to oplácí vděčností a láskou nebo nedostatek pocitu podpory a bezpečí. Stejně tak tento konflikt může člověk vytvářet sám sobě nedostatkem vlastní sebejistoty, sebeúcty, strachem, že není dost dobrý. Spouštěčem afekce na kůži pak může být třeba jen nějaká maličkost nebo nepatrná změna situace, která nám připomíná všechno to uložené prožívání nespokojenosti a nenaplněných potřeb.

Velmi častým společným jmenovatelem všech kožních problémů je málo radosti v domácím prostředí. Po celá léta se zabývám nejen tím, co lidé právě prožívají, ale hlavně tím, PROČ to prožívají. Byla jsem nucena podrobně nastudovat zákony vesmíru, někdo tomu říká zákony karmy, podle kterých si my sami před životem tady na Zemi vybíráme rodiče, prostředí, situace i bolesti a druhy utrpení, které nás budou učit tomu, co jsme nezvládli v minulých životech. Ani jedna věc či událost tu není náhodou. Všechno jsme si my sami vybrali, a proto je to pro nás TO NEJLEPŠÍ. Za všechno máme poděkovat, jako za učební lekci osudu, kterou jsme si OPRAVDU ZVOLILI SAMI A POVĚŘILI plněním této role některé ze svých milovaných duší z minulých životů. Proto nám radil Kristus i jiní prorokové: "Miluj své nepřátele." a proč zrovna nepřátele? Protože oni nám pomáhají odžít si to potřebné, o co jsme je sami požádali. Proto taky řekl: "Odpusť a bude ti odpuštěno.". Tedy odpustit znamená taky přestat se zlobit, začít se radovat, každý den se těšit z něčeho, co je pro nás zajímavé, radostné a život dostane úplně jinou podobu. Taky věta: "Nesuď a nebudeš souzen." je daleko moudřejší, než za co ji považujeme. Není potřeba poučovat a mít všechno podle své představy, ti druzí se ze svých chyb učí - nechejme je tedy chybovat. Když nás požádají o radu, s láskou jim poraďme, ale dejme jim svobodu, vždyť všichni jsme chybující, od toho jsme lidé.

Jedna důležitá moudrost: "Dokonalost člověka spočívá v tom, že přijme všechnu svoji nedokonalost." A pokud toto člověk dokáže, nekritizuje potom ani ostatní a nevadí mu, že také jsou nedokonalí. Toto je základní krůček k duchovnímu uzdravování. Chceme-li vyjít touto cestou a začít žít osvobozený, radostný a klidný život, je nutné si uvědomit, že je to jen naše volba, co si zvolíme, podle jakých PROGRAMŮ budeme dále žít. Na počátku všeho je "slovo", myslí se tím naše myšlenka - ZÁMĚR A VÍRA, že se nám to daří. Dejme si tedy novou myšlenku - všechno, co se mi od této chvíle přihodí, je pro mne něčím důležité, něco se z toho naučím a proto je to pozitivní. Vše přijímám s láskou. A i když se pak přihodí cokoli, připomeňme si moudrá slova Kristova "Vezmi svůj kříž a následuj mne.". Byl to moudrý muž, věděl, proč to říká - každý si totiž svůj kříž vybíráme předem a naše duše ví proč.

VŠECHNO JDE NAPRAVIT A UZDRAVIT SE!
Chce to jen pochopit, že úplně všechno, co jsme kdy prožili, ať to bylo sebebolestnější a krutější, mělo SKRYTÝ POZITIVNÍ ÚĆEL. VŠECHNO JEN PŘIJMOUT A UŹ SE NIKDY NA NIC NEZLOBIT.

Nedávno jsem telefonicky řešila případ, ve kterém si maminka Eva postěžovala na opětovné obnovení ekzému na hřbetu rukou u své čtyřleté Anetky. Jednou se již podařilo ekzém potlačit klasickou léčbou pomocí kortikoidů. Nyní maminka nesouhlasila s další dávkou hormonů a hledala alternativní cestu léčby. Testováním jsem objevila problém v zaměstnání manžela, jehož časové určení vždy odpovídalo období před vypuknutím ekzému. Maminka potvrdila, že vždy při manželových pracovních problémech byla velmi rozrušená a neuměla situaci řešit lépe než otevřenou hádkou, protože partner se choval v zaměstnání nezodpovědně a ohrožoval tak finanční zajištění a bezpečí rodiny. V době telefonické konzultace byla tato situace stejná. Mamince Evě jsem vysvětlila, že dcerka reaguje právě na tyto konflikty rodičů. Důležitým signálem bylo i umístění ekzému na rukou, které symbolicky souvisí s činností - prací. Navíc byl ekzém na vnější straně hřbetu ruky a předloktí, což vyjadřuje střet s konfliktní energií od okolí - tedy u dítěte od rodičů. Dítě tedy touto cestou ukazovalo rodičům vlastní neuspokojenou potřebu harmonie a rovnováhy mezi rodiči a současně neuspokojenou existenční potřebu matky. Dítě načítá neuspokojené potřeby rodičů a podvědomě je vnímá jako své vlastní.

Maminka příčinu pochopila, převzala za ni zodpovědnost a s mou pomocí přehodnotila tyto situace, převedla je do pozitivního chápání zkušeností a zvolila jinou formu komunikace s manželem. Dítě mentálně osvobodila od povinnosti svojí nemocí zrcadlit jejich problémy a ubezpečila Anetku, že nyní již tvoří jen pozitivní myšlenky a poděkovali jí za impulz k usmíření s tatínkem.

Sofioterapie vám může pomoci tím, že Váš dosavadní negativní potenciál uložený v buněčné paměti, v podvědomí i ve vědomé paměti vyjádřím procenty - tedy počáteční stav je u každého 100% (každý tam má trochu jiné pocity, které můžeme i pojmenovat). Dalším krokem je zbavení se všech negativních vzpomínek a pozitivní naladění. Pak na požádání načítám z podvědomí klientů, kolik zbývá ještě procent záporného potenciálu. Až je dosaženo nuly, radostí z poznání, z nových zkušeností je tvořen pozitivní potenciál. Doporučuji hledat příležitosti k prožitku radosti, smíchu, uvolnění, relaxace. Po dosažení 100% pozitivního potenciálu vymizí všechny příznaky na kůži i jinde na těle. Zdravá duše = zdravé tělo.

V příběhu Anetky jsem zvolila stejný sofioterapeutický postup. V průběhu společného přehodnocování jsem testem sledovala vynulování negativního a nárůst pozitivního potenciálu. Ekzém na rukou Anetky zmizel tak rychle, že to předčilo i mé očekávání. Skutečnost, že se již ekzém dosud nevrátil, je důkazem správného přístupu obou rodičů, kteří si uvědomili souvislosti mezi jejich chováním a zdravotním stavem dětí.

Další příběh je téměř učebnicový. Ozvala se matka čtyř dětí s tím, že se její 3-letý chlapec Jiříček osypal po celém těle a měl zvýšenou teplotu. Hledala příčinu, znala ze seminářů, že vyrážky signalizují konflikt, který dítě vnímá v blízkém okolí. Matka ale tvrdí, že teď je u nich úplně vše OK. Doma vše zvládá i se čtvrtým nově narozeným dítětem výborně, manžel je úžasný a ve všem pomáhá. Testováním jsme nalezli příčinu, která se nachází v přítomnosti i budoucnosti za cca 3 měsíce. Vytestované byly pocity nerozhodnosti, nepříjemný pocit, že někoho zklamu, přílišná zodpovědnost a starost vytvořená navíc. Matka chvíli přemýšlela a najednou jí vše bylo zcela jasné, protože řekla: "Měla jsem obavy, jak vše po čtvrtém porodu doma zvládnu s tolika dětmi. Přednostně mi moji přátelé zajistili možnost umístit Jiříčka do školky. Jeho nástup se má uskutečnit přesně za 3 měsíce. Tehdy jsem jim byla velmi vděčná, ale teď cítím, že to není potřeba, protože zvládám celou domácnost bezvadně a chvi mít Jiříčka doma. Jak jim to mám jen říct? Co si teď o mě pomyslí, jak jsem nevděčná? Do tří dnů mám potvrdit jeho nástup. To je ten můj vnitřní konflikt!"

Matka potvrdila, že jí tyto pocity opravdu patřily, ale zvolila si nové naladění. Rozhodla se s lehkostí oznámit své rozhodnutí a cvičně mi předříkala svou řeč pro ředitelku v MŠ a omluvu svým známým. Velmi se jí ulevilo, radovala se, že se konečně rozhodla a vyřešila tuto pro ni nepříjemnou situaci, na kterou ji Jiříček upozornil, poděkovala mu a zbavila ho povinnosti ji tuto situaci dále sdělovat. Cítila jistotu, že je to takto správně a mentálně tento pocit předala svému chlapci. Horečka a vyrážky zmizely ještě dříve, než stačila své rozhodnutí oznámit ředitelce školky a svým známým.