Příběhy uzdravení dětí - duchovní příčiny horečky
Je krásné sobotní odpoledne a já se chystám sbírat své milované bylinky, když v tom mi zvoní telefon. Volá Iva, kterou si dobře pamatuji se svých seminářů a vím, že na sobě pozitivně pracuje a volává mi ve chvílích, kdy si neví rady. Rychle mi vysvětluje celou situaci, která ji momentálně "pálí" a to téměř doslova:
Dnes odcestovala na významnou firemní akci a vzhledem k tomu, že její manžel tyto události "nemusí", dohodli se, že ačkoliv měli původně hlídaní zajištěné, on zůstane s malými dcerkami doma. Hodinu poté, co Iva odjela jí manžel volá, že mladší dcera má vysokou horečku. Oba rodiče jsou znalí skutečnosti, že horečka u dětí bývá způsobena hromaděním tzv. " horkých" myšlenek rodičů. Iva tedy začne vyčítat manželovi, že je to jistě výsledek toho, že se zlobí na ni, že na firemní akci jela. Ten však oponuje, že se těšil, jak si čas s dcerami užije a že je to určitě její vina, že se zlobí ona na něj, protože je nespolečenský a tím vzniká mnohokrát opakovaný konflikt.
Testováním zjišťuji, že větší část konfliktu tvoří Iva svou nespokojeností s tím, že je její manžel stále nespolečenský a že se nechce změnit. Otec horečce přispívá jen malým dílem - je mu líto, že se manželka Iva zlobí.
Ivě radím: "Vytvoř si v mysli misky vah a na jednu stranu polož všechny klady svého muže a na druhou stranu tu jednu chybičku, a to, že je méně společenský než ty. Potom mu zavolej a poděkuj za všechno, jaký je úžasný manžel a tatínek, že sis to uvědomila a proto mu voláš, aby se na tebe nezlobil. Oba zbavte v duchu svou dceru povinnosti vám nadále horečkou zrcadlit vaše negativní postoje, že je již vše usmířeno a vládne u vás klid, láska a vděčnost. Poděkujte jí."
Je krásné sobotní odpoledne, chodím po louce, sbírám bylinky a slyším, že mi pípá sms v mobilu. Usmívám se, když tu zprávu čtu...píše Iva, že po dvou hodinách hodinách horečka zmizela a otec si užívá v radosti čas s dcerami.
Toto je jeden ze stovek příběhů o horečce dětí, kterou řeším velmi často. Známe to přece všichni...chystáme se na dovolenou nebo jsme již na dovolené, máme před významnou akcí či zkouškou, čekáme důležitý telefonát nebo velevýznamnou návštěvu a celou událost nám "pokazí" naše dítě svou nečekanou horečkou. A stres je ještě větší.... Co vlastně horečka z hlediska duchovních příčin znamená? Tělo mluví vždy geniálně jednoduchou řečí a naše náš jazyk nám v našem lidském vývoji poskytl úžasné vodítko již v podobě názvů zdravotních problémů. Horečka má kořen ve slově "horký, hořet". Tedy nejen, že nám hoří tělo, ale hoří či je horké také něco jiného, co tento stav způsobuje.
Horečku vyvolává zvýšená frekvence v buňkách. Jsou to naše myšlenky, pocity či postoje, kterým nedáme klidu, zvyšujeme frekvenci jejich výskytu a rozdmýcháváme, přikrmujeme tento vnitřní žár hromaděním dalších podobného druhu tak, jako když přikládáme nová polínka do ohně. Horečka je prvním signálem, alarmem, který hlásí, že je třeba hasit, přestat přikládat. Někdy vzniká horečka samostatně a někdy je provázena jinými zdravotními symptomy, které souvisí s konkrétním zánětem či virovým onemocněním. Je-li horečka doprovázena těmito dalšími zdravotními komplikacemi, onemocnění ukazuje druh těchto myšlenek - např. při průjmových onemocněních se tělo chce zbavit "horkých" myšlenek či postojů v oblasti vztahů, při zánětech v nosohltanu můžeme hledat souvislosti s chybnou či žádnou komunikací, při průduškových onemocněních něco nemůžeme vydýchat atd.
Nicméně velmi často se stává, že máme horečku tzv. bezdůvodně. Naše tělo je však moudré a nic nedělá bezdůvodně. Lidé se mě často ptají, proč ale nemají horečku oni - rodiče, když jsou to jejich myšlenky. Všichni, kteří jsme rodiči víme, jak nám na zdraví a životech našich dětí záleží a jak bychom nejraději stonali za ně. Jenže kdybychom stonali my sami, málokdy jsme ochotni se poučit, změnit. Proto na sebe "dobrovolně" v rovině podvědomí berou tuto roli naše děti, aby nás učily.
Naše tělo také spolupracuje, ale v lehčí formě. Kupříkladu právě horečka se vždy projeví také u matky či otce ve formě jakéhosi přívalu tepla. Není to však něco, čemu bychom přikládali nějaký význam. Teprve horečka u dítěte v nás vyvolá nějakou reakci. Vždy si totiž vybírá naše podvědomí, která situace je pro nás více poučná. Ne vždy souvisí horečka pouze se situací, která se vyskytuje aktuálně v mysli či emocích rodičů. Mnohdy do její příčiny zasahují hlubší prožitky, které s aktuální situací "vibračně" souvisí. Aktuální "horká" situace je tedy spouštěčem pro vyvolání této vzpomínky, která může souviset s minulými zrozeními a chybami, které děláme obdobně jako je dělaly duše našich milovaných dětí. Jeden takový příklad je příběh malé Adélky.
Marta je skvělá mladá psycholožka, která se stále vzdělává, aby mohla lidem poskytovat kvalitní pomoc. Je velmi zodpovědná a snaží se vše dělat nejlépe, jak dovede. Nicméně jí pracovní povinnosti ukrajují stále více času, který by mohla trávit se svou rodinou. Teď ji čeká čtyřdenní seminář, na který se velmi těší. Současně musí zorganizovat chod rodiny bez její přítomnosti a zdá se, že vše je připraveno. Ráno v den odjezdu ale zjišťuje, že její čtyřletá dcerka Adélka má horečku a tudíž nemůže do školky. Dítěti dává sirup na snížení teploty, rychle řeší situaci a domlouvá se s dědečkem a babičkou na hlídání. Má však stres, jak budou prarodiče nemocné dítě zvládat než se vrátí z práce její manžel, protože horečka ani po sirupu neklesá. Marta je již znalá určování duchovních příčin nemocí, rychle testuje příčinu Adélčiny horečky a vyhodnocuje, že na těle není žádný vliv a že hlavní příčinou je odloučení od matky - její odjezd na seminář.
Důvodem však není skutečnost odjezdu, ale pocit viny, který matka tedy Marta prožívá vždy, když někam na delší dobu odjíždí. Dále se ptá, zda je to i negativní pocit holčičky z odloučení od matky - ne. Tedy jde jen o lítost, pocit viny a nespokojenost matky? - ano. Marta přehodnocuje pocity, ale stále tento problém necítí dořešený. Volá mi proto o radu.
Testuji zbylá procenta negativní energie způsobující horečku. Odpovědí je stará informace uložená v buněčné paměti holčičky - byla kdysi matkou stále odjíždějící od svých dětí a velmi ji to trápilo. Je to její tzv. karmická zátěž a proto tak rychle reaguje na pocity své matky, které u ní rezonují se vzpomínkou. Část má již Marta zpracovanou, vystoupila z pocitů sebeobviňování a ubezpečila sebe, že dělá vše nejlépe, jak to jen jde a dítěti je velmi dobře. Děkuje své dceři za předání informace a zbavuje ji povinnosti ji to dále zrcadlit. Radím jí ještě, aby toto vyhodnocení a odpuštění sama sobě předala mentálně do podvědomí své dcery a tímto transformovala její staré pocity zloby na pocity usmíření, osvobození a přijetí radosti.
Marta je již něco přes hodinu na cestě na seminář. Slyší sms a čte zprávu od babičky: "Marti, vše je v pořádku, zabralo to." Marta se směje, protože ví, co zabralo a že to není sirup, který má na mysli babička.
Adélka druhý den ráno nastoupila znovu do školky úplně zdravá.